Lidé by se měli mít v životě vždycky do jisté míry na pozoru. Měli by být ostražití úměrně tomu, kde se zrovna nacházejí, s kým se tu stýkají a jakou činnost provozují. A tak není divu, že by měli být opatrní i na internetu, protože to je prostředí, kde se spolu s nimi vyskytuje i mnoho cizích lidí a kde se vykonává i dostatek potenciálně rizikových činností.
Lidé, kteří nás na internetu obklopují, jsou nám velice často cizí, známe je jenom okrajově nebo třeba také vůbec, a pak je pochopitelné, že se musíme mít na pozoru, protože jeden nikdy neví, co mu někdo takový přichystá za milé nebo spíš nemilé překvapení. Jsou tu i ti, jimž může jít o naše dobro, ale zrovna tak i ti, kteří se tak jenom tváří a při první příležitosti vrazí někomu jinému pomyslný nůž do zad.
Internet je takových potenciálně nebezpečných lidí plný. A tak tu musíme pochybovat prakticky o komkoliv z nich. I o tom, koho dobře známe, protože i za toho by se tu mohl někdo lehce vydávat s cílem nás oklamat. Kdyby se nám to dnes stalo, nebudeme ani zdaleka prvními.
A tak je třeba zamýšlet se nad tím, s kým na internetu uzavřeme přátelství a koho raději ignorujeme nebo rovnou zablokujeme. Je třeba posoudit každou nabídku pomoci, kterou nám někdo podsouvá, i každou žádost o pomoc, která by mohla být docela obyčejným sprostým podvodem. Určitě je třeba uvažovat dříve, než tu někomu sdělíme potenciálně zneužitelné citlivé údaje nebo dokonce předáme materiály, které by mohly být použity k naší diskreditaci, k vydírání nebo kyberšikaně.
Že vás příliš straším? Že je pro vás internet dokonalým pomocníkem a zdrojem zábavy? Že je zbytečné se takto strachovat? Přál bych vám, aby tomu tak bylo. Jenže ona je realita taková, jaká je. Tedy neradostná. A je třeba počítat s tím, že může kdykoliv nastat něco, co si nepřejeme. Je lepší předvídat nepříjemnosti, než čelit jejich následkům.
