Abyste mohli lásku přijímat, musíme ji nejprve dávat ze sebe. Nefunguje to tak, že za svou lásku budu něco očekávat a za odměnu ji pak také dostanu. Pravá láska není o tom, že něco za něco dostanu. Že pokud mi někdo bude dávat lásku, pak ji budu také začínat dávat. Je o tom, že ji rozdáváme, že svého milovaného obdarováváme láskou a nic za to nechce. Tomu se říká pravá láska. Prostě chceme pro druhého to nejlepší, i kdyby to znamenalo, že zrovna spolu nemůžete být, a nezáleží na tom, že ten druhý nám ji nemůže nebo neumí dát tak, jak bychom si představovali.
Láska není skóre
Bohužel to tak ve vztazích bývá, že jeden miluje druhého více. Není to totiž nikdy stejně vyrovnané skóre, ale o tom přeci ve vztahu nejde. A nebavíme-li se pouze o partnerských vztazích, přeci i jako rodiče milujeme bezmezně své děti a mnohdy i více, než samotné dítě umí tu lásku dát nám. A nečekáme přece na lásku od druhého, abychom ji mohli začít rozdávat. Anebo si vezměte lásku k domácím mazlíčkům, rostlinám, přírodě… Víceméně tuto lásku neumějí opětovat, vyjma například psa, ale pokud je upřímná, daný živočich ji cítí, a to nás naplňuje štěstím a chceme té lásky rozdávat ještě více a hlavně – nic za to nechceme!
Vždy se k nám vrátí
Musíme si uvědomit však zásadní věc. Když budeme lásku rozdávat komukoli a to nezištně, ne proto že ji budeme chtít od něho zpět, vrátí se k nám také ale třeba v jiné formě. Ale pokud jste opravdu milující člověk, lásku rozdáváte a bezmezně milujete, vždy se vám ta láska nějakým způsobem vrátí. Ale pozor, citové vydírání, litování, škemrání o lásku, s tím nemají nic společného, tak se vám láska vyhne obloukem. A když se vám láska nedostane zrovna od toho člověka, od kterého byste ji žádali, vězte, že se vám vrátí jinak, možná od někoho, koho byste nečekali, ale důležité je, umět ji přijímat. Proto ten, kdo pláče nad neopětovanou láskou a láska od někoho jiného jej vůbec nezajímá, je v začarovaném kruhu a nikdy k sobě lásku nepřitáhne. Až toto pochopíte, jednou se určitě najde někdo, s kým bude láska opětována vzájemně, protože to, co ze sebe dáte, co z vás vyzařuje, to vám také druhý bude chtít dát. Vaše druhá polovička je totiž vše zrcadlo a co dáte, co se vám vrátí.
