Kdo neskáče, není Čech. Oblíbené heslo posledních let. Sice svázané se sportem a tady se jedná spíše o zábavu, ale také se při ní pěkně zapotíme a procvičíme všechny možné svaly.
Řeč je o skákacích hradech. Tedy původně to byly něco jako hrady. Dnes můžete sehnat všemožné jiné tvary – domečky a chaloupky, zvířata zubatá i bezzubá, šašky a paňáci a mnoho dalších. Fantazii při navrhování a výrobě se meze nekladou. Stále se jedná ale o ten samý princip. Jedná se o nafukovací atrakci, která se skládá ze vzájemně propojených a dohromady sestavených vzdušných vaků. Povrch tvoří dostatečně pevný a pružný materiál. Podle jeho kvality pak mají na atrakci přístup děti do konkrétní výše věku nebo hmotnosti. Počet dětí je také redukován podle typu atrakce. Je to vlastně ohrada, která je buď z jedné strany otevřená, nebo má v jedné straně průchod a děti uvnitř skáčou a mohou se i odrážet od pružných stěn.
Dovnitř se chodí zásadně bez bot, aby se vnitřek neušpinil a také nepoškodil. Barvy bývají pestré, aby děti přitahovaly a líbily se jim. Některé příbuzné druhy těchto atrakcí mají ještě tu funkci, že se připouštěním a vypouštěním vzduchu zavírají a otevírají. Děti musí včas nalézt dovnitř a udržet se tam. Typickou součástí bývají také skluzavky.
Na děti ovšem musí někdo dohlížet. To je obzvláště důležité, nacházejí-li se uvnitř děti různého věku a váhových skupin. Při hraní, pobíhání a skákání by mohly spadnout jedno na druhé a může dojít lehce ke zranění. Proto tuto atrakci nepodceňujte, i když na první pohled vypadá bezpečně.
Dnes si můžete nafukovací hrady i s potřebným vybavením pronajmout na nejrůznějších místech po naší vlasti. Chystáte-li tedy nějakou zahradní párty s větším množstvím dětí, poohlédněte se po této možnosti. Není to drahé a všichni se dobře pobaví. Jen musí vyjít počasí.
